Dendrimery
Dendrimery představují relativně novou skupinu polymerů s významným a hojně diskutovaným potenciálem využití v mnoha biomedicínských aplikacích, např. v cílené dopravě léčiv (nanoskafoldy), jako kontrastní látky pro NMR, respektive MRI, při terapii amyloidních onemocnění (Alzheimerova choroba apod.) atp.
Zmíněná šíře aplikací dendrimerů je determinována především jejich unikátními strukturními vlastnostmi, jako jsou např. sférický tvar, monodisperzita, existence vnitřních kavit atd. Svou velikostí a tvarem se podobají přirozeným proteinovým částicím a významně interagují s celou řadou biomolekul a biologických struktur. Jsou tvořeny vysoce a pravidelně se větvícími oligomery, syntetizovanými z rozvětveného reakčního jádra opakovanými cykly chemických syntéz. Dle závislosti na počtu větvení existují v několika stupních, tzv. generacích, které se liší velikostí, počtem ramen, prostorovým uspořádáním a chemickou povahou periferních funkčních skupin.
Výzkumná činnost našeho pracoviště, která je realizována mj. v rámci národních i mezinárodních projektů, je zaměřena na studium vlivu typu, generace a povrchových modifikací, zejména tzv. karbosilanových dendrimerů, a na jejich interakci s modelovými biologickými membránami (lipozómy, sBLM, buněčné membrány), modelovými buněčnými kulturami (2D, 3D) a vybranými biomakromolekulami (peptidy, nukleové kyseliny).
Navazující oblastí našeho výzkumu je také využití dendrimerů v oblasti potenciální léčby rakoviny, například pro dopravu molekul s terapeutickým potenciálem do xenograftů lidských nádorových buněk v jednoduchém systému in vivo (D. rerio).